Právní nálěžitosti

Často se můžeme setkat a setkáváme s požadavkem dotčených orgánů na autorizaci v oboru dopravní stavby na příslušnou dokumentaci. Ne vždy je tento nárok ze strany dotčených orgánu oprávněný. Z hlediska platné legislativy se jedná o problematiku dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., který upravuje, jaký typ dokumentace vyžaduje autorizaci v příslušném oboru. Za dokumentaci nevyžadující autorizaci je pak možné považovat takovou, která není explicitně vypsána v přehledu dle §158, odst. (2), která uvádí tzv. „vybrané činností ve výstavbě“  a dále podle zvláštního právního předpisu z.č. 360/1992 Sb - níže jsou uvedeny tyto činnosti.

§ 158

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu14). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

(2) Projektovou dokumentací je dokumentace

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,

e) stavby pro vydání společného povolení,

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118,

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,

h) pro provádění stavby,

i) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.

Tyto činnosti dále upravuje zmiňovaný z.č. 360/1992 Sb.

§ 18

Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů,9)

b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,

c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,

e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

g) vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí,8) a to i pro účely řízení před státními orgány,

h) vést realizaci stavby,

i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

k) zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Z výše uvedených výčtů je důležitý zejména odst. (2a) z.č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), který odkazuje na další výčet stejného zákona a to §104 (Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení), odst. (1a), který odkazuje na další výčet stejného zákona a to §79 (Rozhodnutí o umístění stavby), kde je uvedeno, že rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují mj. sjezdy a nájezdy a také propustky na neveřejných účelových komunikací. Tyto 2 účely jsou důležité zejména pro připojování sousedních nemovitostí odst. (g), (i) - viz níže.

(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,

i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,

Z toho je patrné, že dotčený orgán či stavební úřad nemůže z právního hlediska vyžadovat autorizaci a to ani v případě, kdy přes sjezd musí být navržen či zřízen propustek, který neleží na pozemku veřejné komunikace (pozn. tato úprava je i v aktuální přípavě nového stavebního zákona uvedena jako drobná stavba). Z výše uvedeného výčtu je také patrné, že neobsahuje například dokumentace DIO či dokumentace pro dopravní značení (stanovení místní nebo přechodné úpravy). Autorizace se také nemůže týkat dopravních studií a všech jiných analytických prací, které nejsou určeny pro stavební či společné povolení stavby.

Často se však lze setkat s fenoménem, kdy dotčené orgány státní správy neprávem vyžadují tuto autorizaci, čímž mohou zvýšit náklady investora a prodloužit celý proces schvalování. Na tyto informace je nutné dotčené orgány včas upozornit.

Dále se můžeme setkat s nepřiměřenými nároky dotčených orgánu na požadavky na změnu v dokumentaci (nebo nesouhlasné stanovisko či vyjádření), které daný dotčený orgán neřeší. Z hlediska dopravního toto upravuje především z.č. 361/2000 Sb. (o provozu na pozemních komunikacích), 13/1997 Sb. (o pozemních komunikacích), 104/1997 Sb. (vyhláška, kterou se provádí 13/1997 Sb.).

Například připojení na pozemní komunikaci zajišťuje příslušný silniční správní úřad, který si vyžádá stanovistko Policie ČR dle z.č. 13/1997 Sb, §10, odst. (4)

(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace,

a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.

Pravomoc Policie ČR z hlediska rozsahu vyjádření je dle §16 stejného zákona v okruhu bezpečnosti a plynulosti provozu na PK. Nemůže z hlediska tohto zákona vydávat stanovisko např. k architektonicko-stavebnímu řešení záměru - viz níže:

§ 16

Územní, stavební a společné územní a stavební řízení

(1) Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad.

(2) V územním, stavebním a ve společném územním a stavebním řízení je dotčeným orgánem příslušným k uplatnění stanoviska k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci

a) Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice,

b) Policie České republiky, jde-li o stavbu silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace.

Z hlediska místní nebo přechodné úpravy (DIO) je postup stanoven podle §77 z.č. 361/2000 Sb

§ 77

Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích

(1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví

a) na dálnici ministerstvo,

b) na silnici I. třídy krajský úřad,

c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností,

d) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné.

(2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou

a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice,

b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace,

c) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,

d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a

e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.